Nominací lip u Wohlmannova kříže do ankety Strom roku chceme zvýšit povědomí o jejich historickém významu a nezlomné vůli přežít. Zároveň bychom rádi podpořili jejich ochranu pro budoucí generace a připomněli si důležitost zachování našich přírodních a kulturních památek.
Znovuzrození Wohlmannových lip
Lípy byly vysázeny po bocích kříže při jeho postavení v roce 1871. Nenadchnou nás stářím ani výškou, ani obvyklá snaha minulého režimu likvidovat sakrální prostory se jim nevyhnula. Spolu s laxností okolních obyvatel podlehly tisíce a tisíce křížů, božích muk, kapliček a s nimi i doprovodné dřeviny předčasné zkáze. Ovšem příběh našich lip vypráví o novém počátku, strhne nás do pohnutých dob 20. století a rozhodně stojí za poznání. Nacházíme se totiž v bývalých Sudetech na Česko – Polsko – Německém trojmezí.
Kříž s lipami se tyčí podél úvozové cesty táhnoucí se z bývalého Wohlmannova gruntu v obci Václavice (Hrádek nad Nisou) do polí. Kdysi propojila selskou obec až do Bílého Kostela. Nyní nově končí právě u Wohlmannových lip s křížem.
Bezmála pět dekád bylo místo zarostlé s rozvalinami jakýchsi pískovcových kvádrů, z křovin bezů a pionýrských dřevin se tyčily dva prapodivné mnoha kmenné habity lip. Ostrov mezi zoranými poli, bez přístupové cesty. Ovšem i tak místo tajuplně lákalo pár lidí s otevřenou myslí, potřebou na chvíli utéct ze všednodenní, působilo jako malá oáza se skrytou vodou plné svěžesti a nového počínání. A tak, sedíce na povaleném kameni jen tak či v meditaci si Prozřetelnost připravovala čas pro otevření starých ran i znovuzrození.
Až po roce 2015, když došlo k majetkové změně Wohlmannova gruntu, si parta nadšenců vzala za své postupně obnovit nejen statek, ale i jeho okolí. Bez jakéhokoliv váhání jako první místo obnovy byl ostrov křoví a rozvalin v polích. Abychom se k němu snáze dostávali, byla samozřejmostí obnova zarostlého úvozu. Původně vypadal spíš jako remíz, avšak při jeho klučení se pod nohami objevily místy znatelné žlábky po pradávných povozech. A při úplném vyčištění cesty se otevřel přímý průhled na horu Ještěd – bylo jasné že cesta je účelová se stopami lidské práce a vize.
Až při vyprávění s rodáky z padesátých let bylo všem jasněji. Wohlmannovy lípy s křížem měli být fyzicky odstraněny a vymazány z paměti krajiny i lidí. Došlo k tomu počátkem sedmdesátých let minulého století, kdy měly lípy po oslavách stého výročí vysazení. Lípy byly pokáceny, kříž rozvalen. Proč tak cílený a invazivní přístup k tomuto sakrálnímu prostoru? Zemědělská krajina s rozoranými mezemi z padesátých let čelila dalšímu zatížení, a to chemickým postřikům a hnojivům. A ty se nejsnáze aplikovaly pomocí letadel – jednomotorových dolnoplošníků Čmelák, která musela mít vzletovou a přistávací dráhu. Právě na Wohlmannovy lípy byla dráha z nedaleké Chrastavy nasměrována, tedy musely ustoupit socialistickému stylu hospodaření. Proč nemohla být dráha odkloněna o 20 m vedle se již asi nedozvíme.
Úplná likvidace místa však nebyla nikdy dokončena. Sto let pro lípu znamená vstup do dospělosti. Vitální pařezy obrazily vlky a nenechaly si své místo pod sluncem vzít. Tělo bylo zlomeno, avšak kořeny byly pevné a odhodlané žít i přes smrtonosnou zkázu pil i totalit. Vlky lip se těšily dobrému zdraví, rostly a tak sobě daly jedinečný specifický mnohokmenný habitus. Spočítáte, kolik lip tu dnes, po 153 letech od vysazení vlastně máme?
Levá lípa má dnes 11 kmenů a obvod v nejužším místě (20 cm nad zemí) 384 cm. Pravá lípa má 23 kmenů a obvod 462 cm. Výška lip je cca 16,5 m.
V současnosti jsou lípy s křížem často navštěvovány výletníky, lovci kešek, i těmi, kteří se chtějí setkat se sebou samým či Bohem. Je samozřejmým místem zastavení potomků rodu Wohlmannů.
Lipový květ na čaj z tohoto místa má tak již pro mnoho kamarádů a sympatizantů vysokou přidanou hodnotu. Sucha v posledních letech však párkrát způsobila uvadnutí lip i předčasné opadání listů. V těchto obdobích jsou proto lípy zalévány z kubíkové nádrže.
Obnova Wohlmannova kříže v r. 2016
Po vyřezání náletů jsme očistili základ kříže s kamennou obrubou z pískovce. Tento jsme obnovili a obruby znovu usadili. Až po vykopání a odhalení podstavce, dříku a hlavice se nám otevřeli dveře až do roku 1871. Jak praví text na podstavci:
Errichtet von
Franz Wollman
in Wetzwalde No 35
Im Jahre 1871
Zřízeno Franzem Wollmanem z Václavic č.p. 35 v roce 1871
Teprve nyní jsme se dozvěděli, že kříž i místo mají přímý vztah k Wohlmannovu statku, k němuž je též přesně nasměrován, aby přímým pohledem z domu kříž pozdvihoval mysl k hodnotám věčným a odpoutal nás od těch časných.
Při obnově kříže jsme pomocí detektoru kovů našli zbytky původního kříže v okolní zemi na ostrůvku. Tyto zbytky jsou nyní uloženy pod lavičkou. Na podzim 2019 jsme našli nedaleko v poli, po jeho orbě, původní korpus Krista. Bezmála 50 let byl vláčen polem sem a tam, polámaný, ale zachoval si svou tvář…..
Krátce k jednomotorovým dolnoplošníkům Čmelák
Můžete si ho vybavit např. z filmu Vesničko má středisková, když družstevníci vítají slovenského kolegu Štefana. Vyráběli se dva typy a to Zlín Z-37 Čmelák nebo Let Z-37 Čmelák ve vícero verzích. Původně byl Čmelák vyráběn jako zemědělský letoun, jeho úkolem bylo práškování, aplikace postřiků a hnojiv jako NPK a ledek. Najednou letoun pobral 650 l chemikálií. U Wohlmannova kříže byl konec dráhy, kde letadla již byla odlepena od pole, dráha měla směr od kříže na chrastavský Výzkumný ústav, nakládka do letadel probíhala na začátku dráhy cca 750 m dlouhé.
(Matouš Kirschner)
